Menu

Rubriky

SPOLEČNĚ | Jiří Čapek
4
archive,author,author-jiri,author-4,eltd-core-1.0.3,woocommerce-no-js,ajax_fade,page_not_loaded,,borderland-ver-1.16, vertical_menu_with_scroll,smooth_scroll,side_menu_slide_with_content,width_470,paspartu_enabled,paspartu_on_top_fixed,paspartu_on_bottom_fixed,wpb-js-composer js-comp-ver-5.5.2,vc_responsive

Autor:Jiří Čapek

Připomenutí výročí vzniku samostatného československého státu

Uplynulo 100 let od vzniku samostatného československého státu – založení republiky. Příležitost zavzpomínat, bilancovat i srovnávat. Založením Československé republiky a opuštěním mnohonárodnostní monarchie znamenalo pro Čechoslováky poprvé po několika staletích zcela převzít odpovědnost za sebe, za svůj národ, za svá rozhodnutí, za svou budoucnost. Za sto let ušla naše republika strastiplnou cestou plnou zkoušek charakteru a sil našeho národa. Mladý stát stihl po roce 1918 položit základy ekonomické a hospodářské prosperity budoucích desetiletí a stal se státem nejvíce demokratickým a svobodným v celém regionu střední Evropy.

Po krátkém svobodném nadechnutí a nadšení po vzniku samostatného státu československého však přicházela jedna rána za druhou. Do republiky pronikla celosvětová hospodářská krize a na ní navazující vzestup nacionalistických a rasistických tendencí. V předvečer druhé světové války byla republika okleštěna a velká část jejího území byla dána nacistickému vůdci jako předkrm. Přišla velká a zrůdná válka a krátce po ní komunistický puč. Poválečný optimismus vystřídala stalinistická diktatura s falešnými soudními procesy – komunismus začal požírat komunisty. Opětovné nadechnutí národa a uvolnění pevného režimu v podobě Pražského jara, vystřídala dlouhotrvající sovětská okupace s navazující „normalizací“ pořádků. Socialistický a ekonomicky zruinovaný blok se postupně hroutil. Společenské a sociální napětí vyvrcholilo katarzí v podobě sametové revoluce. Následovala restituce, kterou dokázali zneužít někteří vykukové a ekonomičtí zbojníci.

Přes všechna prožitá úskalí, ačkoliv samostatně jen jako Česká republika, stojíme pevně na základech a hodnotovém odkazu první republiky, na který jsme po roce 89 navázali. Ale jsou tyto základy skutečně tak pevné? První republika je s odstupem oněch sta let ztělesněna v jejím prvním prezidentovi – jeho díle, činech a proslovech. Masaryk se stal symbolem odhodlání, píle, mravní a morální síly, respektu a noblesy. Ale hlavně symbolem demokracie samé. Václav Havel říkal, že „přirozenou nevýhodou demokracie je, že těm, kdo to s ní myslí poctivě, nesmírně svazuje ruce, zatím co těm, kteří ji neberou vážně, umožňuje téměř vše.“

Nedílnou součástí republiky tehdy i dnes je stát založený na parlamentní demokracii. Jsou škarohlídi, kteří současný systém kritizují a přáli by si jej změnit. Těm lze odpovědět Masarykovými slovy: „Má-li naše demokracie své nedostatky, musíme překonávat ty nedostatky, ale ne překonávat demokracii.“ Masaryk, jako profesor filozofie a člověk zvyklý přemýšlet, zvažovat prameny informací, diskutovat a kriticky myslet, se přátelil s předním českým novinářem a spisovatelem Karlem Čapkem. Věděl, že nezávislá žurnalistika je základním pilířem demokracie a svobody slova. Navzájem se vážili a respektovali se.

Dnes je kritické myšlení nahrazeno nepodloženou kritikou, a respekt k žurnalistům nahrazen jejich urážkami a dokonce, byť (snad) žertem vysloveným, výzvám k jejich likvidaci. Veřejným prostorem se šíři informace, rádoby novinářské, podivného původu, ale s jasným cílem: znejistit obyvatele a vytvářet nedůvěru ve svobodné a demokratické směřování našeho státu. Neduhy a problémy západoevropského prostoru, kam bezesporu historicky patříme, jsou zveličovány, nafukovány a nepokrytě využívány v předvolebních kláních. Nabízeny a vychvalovány jsou alternativy v podobě různě silných autokratických režimů. Dokonce se do nich čelní představitelé státu jezdí učit, „jak stabilizovat společenský řád“, ačkoliv současně doma společnost úspěšně rozdělují.

K moci, centrální i komunální, se vracejí prospěcháři z „divokých“ devadesátých let. Osoby, které se takzvaně „udělali“ menšími či většími podvody, korupcí. K tomuto problému se vyjádřil i Masaryk, když řekl: „U nás převratem v době revoluce politické a hospodářské dostali se do správy veřejných věcí také lidé, kteří na vznesené úkoly nestačili ani mravně, ani vzděláním. Nebudeme si zastírat fakta, že jsou u nás lidé, kteří svého veřejného postavení zneužívají k tomu, aby bez práce pohodlně žili a bohatli. Žaluje se právem na korupci. Je-li někdo korupčníkem nebo spojencem korupčníků, je v zájmu státu, aby byl odstraněn. Je-li ještě k tomu politicky činným, je to dvojnásob nutné.“ Je tedy naší mravní povinností na takové skutky poukázat, upozorňovat na ně a žalovat je. V opačném případě se takové činy, jako například získávání neoprávněných výhod nebo nakupování hlasů voličů, stanou běžnou společenskou normou, nad kterou už ani nepozvedneme obočí.

Bránit demokracii a zastávat její hodnoty není jednoduché. To věděl i prezident Václav Havel, když říkal, že „přirozenou nevýhodou demokracie je, že těm, kdo to s ní myslí poctivě, nesmírně svazuje ruce, zatím co těm, kteří ji neberou vážně, umožňuje téměř vše.“

Do další stovky let, abychom zachovali svobodnou a demokratickou Českou republiku, vstupme odvážně a s tím lepším v nás jako štítem před lží a nenávistí, které musí porazit pravda a láska.

Mgr. Jiří Čapek, DiS.

člen koalice, BEZPP

Naše řešení tzv. vyloučených lokalit

Ústí nad Labem má bohužel několik sociálně vyloučených lokalit a to i v blízkosti centra města. Způsobů řešení problémů spojených s těmito lokalitami je několik, ale vždy vyžadují důslednost, politickou shodu a trpělivost. Změny nenastanou přes noc.

Aby nedocházelo k navyšování počtu sociálně nepřizpůsobivých v dané lokalitě, má město možnost vyhlásit tzv. opatření obecné povahy (OOP). To se vyhlašuje po konzultaci se sociálním odborem a státní policií v případě, že k tomu jsou důvodné předpoklady (zvýšená kriminalita, přestupkovost atd.). Toto opatření zamezí přistěhování resp. přestěhování v rámci dané lokality osobám, které by měly nárok na doplatek na bydlení. Ti totiž tuto dávku hmotné nouze nebudou moci dostat. Podstatnou součástí řešení vyloučených lokalit je boj s osobami, které jsou označovány za obchodníky s chudobou, tedy těmi, kteří soustřeďují osoby v nouzi ve svých nemovitostech a inkasují od státu prostřednictvím svých nájemníků sociální dávky.

Při práci na začlenění obyvatel tzv. nepřizpůsobivých je zásadní skutečně propracovaná sociální politika města. Chceme sociálně vyloučené aktivizovat, aby nebyli jen pasivními příjemci pomoci, ale aktivně se podíleli na zlepšování své situace. Pokud by naplnili určité očekávání, mohlo by jim město vyjít vstříc a umožnit další kroky k sociálnímu začlenění.  Chceme obnovit technické služby ve vlastnictví města, které by mohlo nízkokvalifikovaným občanům nabídnout uplatnění a získání praxe a pracovních návyků. Tito občané-zaměstnanci by mohli pečovat o zeleň, čistotu města popř. vozů MHD a provádět jednoduché údržbové práce (zednické, cestářské, lakýrnické, čistotářské atd.). Samozřejmě pokud by takový občan bezdůvodně odmítl spolupracovat a posouvat se v životě, zůstal by nadále na okraji společnosti. To by ale byla jeho volba. Město mu podalo pomocnou ruku a on jí odmítl. Protože máme v programu bod Důstojnost pro každého, je důležité, aby město bylo připraveno podat pomocnou ruku každému, kdo se ocitl v tíživé životní situaci, ať už je to ovdovělá matka s dětmi, dlouhodobě nemocný nebo handicapovaný po úrazu, nemohoucí, umírající, nebo osoba bez domova.

Zaměřit se chceme i na fungování a vyhodnocování činností sociálních pracovníků a některých organizací působících v těchto lokalitách.  V současné době je financování některých organizací založené na počtu klientů, kteří jsou v jejich evidenci. My bychom chtěli, aby sociální pracovníci dostávali odměny a neziskové organizace finanční podporu za splněný úkol, který jim město zadá, resp. za jasně stanovených kritérií. Můžeme např. stanovit, aby se v určité lokalitě snížil celkový počet zanedbaných školních hodin na počet dětí v dané lokalitě nebo sehnání práce či bydlení určitému počtu obyvatel resp. rodin.

Bohužel, nejen ve vyloučených lokalitách máme i nemovitosti v žalostném stavu, o které majitel nejeví zájem. Tyto budovy jsou často nebezpečné pro své okolí a často přitahují další negativní vlivy. Uvnitř těchto zanedbaných budov se často hromadí odpad, který může být zdrojem zdravotních rizik i pro široké okolí. Naším cílem je získat tyto nemovitosti do majetku města a vyřešit tak mnohdy letité problémy s tím spojené. K tomu chceme maximálně využívat všech zákonných možností. Ve spolupráci s dalšími orgány státní správy chceme na majitele nemovitosti tlačit, aby situaci zanedbaných budov a pozemků řešil. V případě, že majitel i přes výzvy a pokuty nebude činit žádná opatření, chceme do řešení zapojit obnovené technické služby města, aby např. případnou skládku vyvezly, a náklady po majiteli domu pak důsledně vymáhat. Pokud by se nezaplacené sankce a platby hromadily, mělo by město přistoupit k exekučnímu vymáhání a příp. nemovitost v exekuci vykoupit a připravit tak místo pro budoucí změnu využití dané lokality. Město může získat nejen nové pozemky, ale i průběžně zlepšovat život obyvatelům v okolí těchto opuštěných staveb.

Vyloučené lokality jsou často spojovány se zvýšenou kriminalitou a občané města mají často strach jimi v určitou denní dobu procházet. Pro zvýšení pocitu bezpečí bychom chtěli nejen navýšit počet hlídkujících strážníků městské policie, ale instalovat postupně v dané problémové lokalitě funkční kamerový systém, aby mohl být případný přestupek resp. trestný čin zaznamenán a sloužit jako důkazní materiál.

Bc. Irena Skálová – lídryně koalice a TOP09

Ing. et Ing. Zbyněk Novák – lídr KDU-ČSL

Mgr. Jiří Čapek, DiS. – lídr STAN

 

 

Přáli bychom si hezčí a bezpečnější Ústí

Bezpečnost v našem městě je pro naši koalici jednou z programových priorit. V celé oblasti vidíme mnoho prostoru pro zlepšení, aby se naši sousedé a spoluobčané cítili bezpečněji. Budeme se snažit prosadit, aby za bezpečnost v určité čtvrti ve městě byl zodpovědný konkrétní zastupitel obvodu a strážník městské police, kteří by shromažďovali podněty od občanů, navrhovali řešení a předkládali ke schválení vedení městského obvodu resp. magistrátu. V problematických místech a ulicích města se chystáme navýšit počet bezpečnostních kamer, aby policie mohla včas zasáhnout popř. měla k dispozici důkazní materiál. Podle potřeby se chystáme navýšit počet přidělených strážníků městské policie v konkrétní oblasti města. V oblasti bezpečnosti se zaměříme na dopravu, čistotu a hygienu ve veřejném prostoru, bezbariérové přístupy pro handicapované a nemohoucí občany, drogovou problematiku, kriminální a jiné závadové jednání, preventivní a osvětovou činnost a v neposlední řadě na tzv. vyloučené lokality.

V oblasti dopravy chceme, aby přechody pro chodce byly dobře viditelné, označené a osvětlené. Ty kritické aby byly zvýrazněny blikači, jak to známe z ul. Sociální péče, popř. vybaveny retardéry a značkami nařizující sníženou rychlost. Pokud to bude místní situace vyžadovat, chceme budovat i další přechody. Pro postižené občany je důležité, aby např. chodníky, které začínají bezbariérově, nekončily vysokými, nesjízdnými obrubníky, aby měli přístup do veřejných budov apod. Zaměřit se chceme i na bezpečnost cyklistů, abych při průjezdu města, neohrožovali svůj život. Chceme ucelit a rozšířit cyklistické stezky. Je třeba dokončit napojení tras na Miladu a na Labskou stezku z různých čtvrtí města.

Sami cítíme potřebu, mnohdy naléhavou, zvýšit čistotu veřejného prostoru. Chceme, aby se v našem městě občané cítili dobře. To souvisí s pěkným a čistým prostředím. Veřejné prostředky často nesplňují představu o hygienickém prostředí. Chceme zintenzivnit jejich úklid a dezinfekci. Navrhneme obnovu technických služeb, kterých se předchozí vedení města zbavilo a jejich náplň nakupuje od soukromé firmy, která si na úkor města zvyšuje své zisky. Nové technické služby by se staraly především o údržbu zeleně, čistotu města a MHD a drobné zednické či cestářské opravy. Zároveň by v nich mohlo najít práci plno nízkokvalifikovaných osob.

V tzv. vyloučených lokalitách se často koncentruje větší počet výše zmíněných negativních jevů. Řešení potřebuje komplexní přístup se zapojením mnoha oborů a institucí. Na majitele nemovitostí chceme naléhat, aby zjednali nápravu, a případné uložené finanční sankce důsledně vymáhat. V případě, že majitel i přes výzvy a pokuty nebude situaci řešit, chceme do řešení zapojit obnovené technické služby města a náklady po majiteli domu opět vymáhat. Pokud by se nezaplacené sankce a platby hromadily, mělo by město přistoupit k exekučnímu vymáhání a příp. nemovitost v exekuci vykoupit a připravit tak místo pro budoucí změnu využití dané lokality.

Chceme, aby se do řešení problémů ve vyloučených lokalitách intenzivně zapojil především sociální odbor a poradenská služba města, aby pomohli nastavit motivačně výchovný, zásluhový systém, který by pomohl občanům zapojit se do občanského života a vyvedl je ze společenské izolace. V kritických oblastech lze vyhlášením opatření obecné povahy zamezit přistěhování nových, potenciálně nepřizpůsobivých občanů, protože by vyhlášením OOP ztratili možnost získat doplatek na bydlení. Další možností je lokální zvýšení daně z nemovitosti na maximální úroveň popř. zvednout odvody za ubytovací kapacity a zároveň stanovit maximální výši nájemného v dané oblasti, na kterou bude ještě možné poskytovat doplatky na bydlení.

V souvislosti s výskytem potencionálně rizikové průmyslové výroby v blízkosti centra města se chceme zaměřit na osvětová a preventivní činnost ve spolupráci se složkami integrovaného záchranného systému zacílenou především na informování o aplikovaných opatření k předcházení mimořádných událostí a způsoby reakce na ně. Pravidelně bychom chtěli pořádat Dny prevence.

Mgr. Jiří Čapek, DiS.
kandidát do zastupitelstva MO město a magistrát Ústí nad Labem