Menu

Rubriky

SPOLEČNĚ | Novinky
133
archive,paged,category,category-novinky,category-133,paged-3,category-paged-3,eltd-core-1.0.3,woocommerce-no-js,ajax_fade,page_not_loaded,,borderland-ver-1.16, vertical_menu_with_scroll,smooth_scroll,side_menu_slide_with_content,width_470,paspartu_enabled,paspartu_on_top_fixed,paspartu_on_bottom_fixed,wpb-js-composer js-comp-ver-5.5.2,vc_responsive

Novinky

Změna trasy i30

Jak snížit intenzitu dopravy přes hustě obydlené části Ústí nad Labem? Pomoci může již pouhá změna značení. Příkladem je krajská silnice 1. třídy I/30, která spojuje Chlumec a Lovosice. Ústím nad Labem prochází přes Všebořice, Bukov, Severní Terasu, Centrum a dále na Vaňov. Tento průtah města byl vytvořen v době, kdy v okolí Chabařovic probíhala intenzivní těžba uhlí. Od té doby se toho mnoho změnilo a za Střížovickým vrchem vyrostla dálnice D8. Ale trasa I/30 přes město zůstala.

Budeme prosazovat změnu vedení trasy I/30 mimo obydlené části města tak, aby došlo k odlehčení dnes přetížených ulic, jako Všebořická, nebo Sociální péče, kudy denně projíždí podle posledních měření více než 18tis. vozidel. Pro srovnání, po D8 u Chabařovic projíždí zhruba 15tis. vozidel denně.

Snížení intenzity dopravy přes obydlené oblasti nejen zlepší podmínky bydlení v okolí hlavních tahů, ale také zlepší životní prostředí města, protože doprava má prokazatelně výrazně negativní vliv na lidské zdraví.

Po odvedení silnice I/30 mimo město lze následně provést další úpravy ulic, které současný stav neumožňuje a které výrazně zlepší komfort bydlení v našem městě. Pokud máte k tomuto tématu dotazy, neváhejte nás kontaktovat. 

Podpora Beachbaru na Miladě

Jezero Milada žije hlavně díky Beachbaru, který zde pravidelně pořádá i kulturní akce. Podporujeme a vážíme si této práce majitelů baru a je jen škoda, že není větší podpora ze strany města a místo toho občas pořadatelům přiletí „klacek pod nohy“. Přitom v oblasti Milady by mohl vzniknout festival park, který by zde vzhledem k velké vzdálenosti od obydlených oblastí, polohou ihned u dálnice a dostatku prostoru byl ideálním místem.

Práci Beach baru Milada můžete podpořit i vy pomocí vyplněného formuláře k zachování činnosti BB Milada:

https://docs.google.com/forms/d/1UDVZ-CTNlmDOEzAXx-aLEFYONU8Qw9yBYk695mcYyT0/viewform?edit_requested=true

 

21. srpna

1968 – jeden z nejtragičtějších roků v historii Československa. Je to rok, kdy byly zničeny mnohé naděje na svobodnější zítřky, a miliony Čechoslováků se na dlouhé dvě dekády ocitli v režimu, který demokracii připomínal jen z těžka.
Může se zdát, že 50 let je dostatečně dlouhá doba na to, aby se český a slovenský národ zvládl z této tragédie vzpamatovat, nesmíme však dopustit její zapomenutí, či překrucování skutečností, jako se o to někteří pokouší i dnes.
Toto jako potomci těch, co 21. srpen 1968 prožili, nesmíme dopustit. Zapomenutí dějin by znamenalo urážku pro ty, kteří je vytvářeli a hlavně prostor pro chyby těm, kteří je v budoucnu utvářet mají.
Proto si jako koalice uvědomujeme potřebu tyto události připomínat. I za nás tak u Pomníku obětem komunismu leží kytice, která znázorňuje naší úctu k dějinám.

Ekologicky = Ekonomicky

Proč je pro město důležité třídit odpady? A proč prosazujeme nový systém třídění odpadů?

Investice do separace biologicky rozložitelného komunálního odpadu může mít velmi rychlou návratnost a ziskovost v dlouhodobějším horizontu. V Ústí nad Labem se vyprodukuje zhruba 16tis. tun komunálního odpadu. Biologický odpad tvoří cca 20% z komunálního odpadu (tj. 3200 tun). Skládkování směsného komunálního odpadu vychází v současnosti okolo 1500 Kč/t a po zákazu skládkování v roce 2024 lze očekávat více než dvojnásobnou cenu za likvidaci. Zatímco biologický odpad vyjde na cca 500 Kč/t. Pokud by se vytřídila jen třetina biologicky rozložitelného komunálního odpadu ve městě, pak by roční úspora na skládkovném byla pro město zhruba milion korun ročně. Místo toho v současném systému nabízí AVE Ústí nad Labem s.r.o. svozy jedné nádoby bioodpadu pro obyvatele za 1000 Kč a svoz komunálu je zdarma. To je pro město i jeho obyvatele velmi nevýhodné, demotivující k separaci a zbytečně se tak zatěžuje rozpočet města.

Toto je však jen začátek, naše nová odpadová strategie jde ještě mnohem dále … 

Autobusové nádraží – alternativní varianta

Jsme rádi, že náš návrh na nové autobusové nádraží v Ústí nad Labem vzbudilo konstruktivní diskuzi na toto téma. Jak jsme uvedli u původního návrhu, vybírali jsme z několika možností kam nádraží umístit. Chtěli bychom vám představit ještě jednu z uvažovaných možností, které se nám jeví jako optimální varianta z hlediska dopravního, ale bohužel naráží na několik realizačních překážek.

Jedná se o integrovaný terminál, který by se nacházel přímo před hlavním nádražím ČD. Z dopravního napojení na ostatní složky hromadné dopravy se jedná o ideální místo s případnou další možností konečných stanic, stání K+R a odstavného stání pro autobusy v ulici Přístavní, která je propojena podchodem.

Překážkami v realizaci je zejména to, že tyto pozemky jsou v majetku Českých drah. Dále by tato investice vyžadovala výraznější prostředky v odhadované výši 150 mil. Kč a změnu dopravní obslužnosti v okolí hlavního nádraží.

Budeme se samozřejmě pokoušet i prosadit nejprve tuto variantu. K realizaci však může dojít za podmínek dohody ohledně pozemků a dále získání dotace s maximální výší spoluúčasti města 20%.

Nechceme však slibovat něco, co nemůžeme zaručit, že je realizovatelné a proto jsme představovali variantu, která je bez problémů řešitelná. Stejný přístup máme i u ostatních našich projektů. Představujeme pouze takové projekty, kde jsme schopni zaručit jejich realizaci a neslibujeme nerealizovatelné. Pokud se ve finále podaří prosadit a zrealizovat ještě lepší varianty než které navrhujeme, budeme jen rádi.

Spolupráce s UJEP

Využívejme naplno potenciál ústecké univerzity. Chceme aktivní spolupráci s UJEP, která je důležitou součástí Ústí nad Labem. Jde o širokou škálu přínosů, z kterých může město profitovat. Ať už jde o spolupráci na vytvoření statusu botanické zahrady ze současného naučného parku PřF UJEP, kulturní a společenský život se zapojením studentů, nebo třeba využívání mnohdy skvělých myšlenek týkajících se Ústí nad Labem, které studenti zpracovávají ve svých absolventských pracích.

Příkladem je práce absolventa  oboru geografie PřF UJEP, Bc. Jiřího Šlaje, který se dlouhodobě věnuje Mariánské skále a ve své práci zde navrhl naučnou stezku.  Tímto mu i děkujeme za poskytnuté podklady a spolupráci na naši vizi revitalizace Mariánské skály, na kterou se již brzy můžete těšit  #společněústí

Ostrov (kruháč pod Větruší)

Městská část Ústí nad Labem – Ostrov bývala živou součástí centra města, jakousi branou směrem od řeky a spojka mezi centrem a Střekovem. Bohužel, po vybombardování na konci války se již nedokázala obnovit a dnes je to pro mnohé pouze „kruhák pod Větruší“. Dnes má celá tato část jediné využití a to jako dopravní lokalita.

Naše vize by chtěla tuto část města opět oživit. I v dnešní době tudy prochází mnoho obyvatel města, kteří tu buď parkují, nebo chodí přes železniční most na Střekov. Toto místo ale za současných podmínek není pro pěší a cyklisty moc přívětivé a dokonce i v některých místech nebezpečné. Představa, že se tudy s dětmi projdete na výlet na Větruši je děsivá a proto si to mnoho rodin raději rozmyslí. 

Lokalita by však mohla opět sloužit jako spojka se Střekovem od OC Fórum, umožnit bezpečnou pěší cestu na Větruši, mohla by pomocí napojení na odstavné parkoviště snížit dopravní zatížení a parkování v centru města a také by umožnila cyklistům se bezpečně dostat z cyklostezky na střekovském nábřeží do centra města.

Nejen na tento projekt se budeme snažit získat dotace, abychom mohli udělat z této vize realitu a tím opět probudit Ostrov k životu. #společněústí

Ing. Zbyněk Novák – lídr MO Ústí nad Labem – město

Autobusové nádraží

Ústí nad Labem stále nemá své autobusové nádraží. Přestože téměř všechny politické subjekty slibovaly před volbami 2014 nové autobusové nádraží, vedení města za 4 roky situaci nevyřešilo.

My navrhujeme využít pozemek ve vlastnictví města, který se nachází v sousedství bývalého nádraží. Ústí nad Labem nepotřebuje žádné velké nádraží jako v minulosti. Podle současných linek postačují pouze 3 stanoviště.  Náš návrh počítá s rezervou a navrhuje 8 stanovišť. Nádraží takovýchto parametrů byla v jiných českých městech vybudována zhruba za 15-20 milionů Kč, což je v současných ekonomických silách města.

Areál bývalého nádraží pak může sloužit jako rozvojová zastavitelná plocha a stará nevzhledná budova bývalého nádraží může být stržena a nahrazena novou výstavbou. Avšak je nutné pro toto území vytvořit kvalitní územně plánovací dokumentaci, která neumožní investorovi výstavbu nějaké haly, ale kvalitní městské blokové výstavby a veřejného prostoru.

Pozn. Tento návrh neřeší architektonickou podobu nádraží, ale umístění nádraží. Uvedený návrh je pouze ilustrační.

Zeleň na Masaryčce

Tak jsme pro Vás dali dohromady to, jaky by vypadal chodník v Masarykově ulice, kdyby se tam vysázely nějaké stromky.

Procházení po ní by už nebyl v těchto horkých dnech tak nepříjemný zážitek.

Právě toto je jedna z věcí, kterou chceme v Ústí změnit. Chceme rozumné investice do městské zeleně. Je to malý, ale důležitý krok k lepšímu Ústí.

Nechceme Vám dávat nerealizovatelné sliby jako ostatní. Chceme Vám představit pár splnitelných slibů, podle kterých se můžete rozhodnout, zda nám dáte šanci nebo ne. 

S přáním hezkého dne, parta z Topky, Lidovců a STANU